Stanovisko k problematice vzniku stálé provozovny daňových nerezidentů dle § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen zákon).
Zákon o daních příjmů obsahuje v § 22 odst. 2 zákona tento text:
Jestliže osoba jedná na území České republiky zastoupení poplatníka uvedeného § 2 odst. 3 § 17 odst. 4 (poplatníci, kteří nemají na území České republiky bydliště či sídlo – dále jen daňoví nerezidenti – pozn. autora) má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, tento poplatník má stálou provozovnu území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.
Vznik stálé provozovny České republice má pro daňového nerezidenta vážné daňové důsledky, spočívající především v generování příjmů považovaných za příjmy ze zdrojů na území České republiky ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona, kdy tyto příjmy podléhají následně zdanění v České republice.
Pro účely využití offshore společností tak může nastat problém v případě, kdy zahraniční společnost má tzv. nominee ředitele, který následně zmocní české nebo v České republice působící zmocněnce. V tomto případě je třeba splnit zákonnou podmínku a obvykle na území České republiky nevykonávat oprávnění uzavírat smlouvy. Dle našeho názoru není možné negativně územně vymezit platnost udělené plné moci a je tak na místě obvykle formálně uzavírat smlouvy mimo území České republiky. To lze provést například tak, že místo podpisu smlouvy může být uvedeno například ve Vídni. Zákon nenařizuje, aby byl podpis pod smlouvou úředně ověřen (pochopitelně nevyžaduje-li to zvláštní zákon), a takový požadavek nemůže daňovému subjektu účinně předložit ani správce daně.
Pokud offshore společnost slouží pouze jako společnost holdingová a neuzavírá na území České republiky obchody, jejichž realizace by mohla mít daňový dopad, citované ustanovení zákona se takové společnosti nijak nedotkne, i když je její zástupce oprávněn na základě plné moci obchody na území České republiky uzavírat. Pro aplikaci citovaného ustanovení zákona je třeba splnit obě podmínky současně, tj. mít oprávnění smlouvy uzavírat a zároveň tak obvykle činit. Z hlediska gramatického výkladu zákonného ustanovení též zcela zřejmě vyplývá, že použil-li zákonodárce u slovesa vykonávat (oprávnění) nedokonavý vid, musí pro splnění zákonných podmínek vzniku stálé provozovny dojít k opakovanému výkonu oprávnění uzavírat smlouvy, tzn. ustanovení nelze aplikovat při uzavření nebo uzavírání nahodilých smluv.
Nadále dle našeho názoru platí i stav, kdy pokud je smlouva uzavřena korespondenčně přímo s daňovým nerezidentem nebo i s jeho zástupcem mimo území České republiky a zároveň pokud je ze smlouvy vyplývající služba poskytnuta mimo území České republiky (poskytnutí služby v zahraničí musí zřetelně vyplývat ze smluvních ustanovení), nevzniká daňovému nerezidentovi v České republice stálá provozovna a tedy ani povinnost zdanit své příjmy na území České republiky.
Stanovisko zpracoval: TERRINVEST, s. r. o., Mgr. Tomáš Pelikán, © 2006, 2020
Všem stávajícím klientům nabízíme bezplatnou konzultaci uvedené problematiky a v případě nutnosti i bezplatnou úpravu plných mocí.