Seychely – konec jednoho daňového ráje

Seychely – jeden z nejprogresivněji se rozvíjejících daňových rájů v prvním desetiletí 21. století. Počet nově založených společností zde rostl geometrickou řadou, administrativa spojená se správou společnosti byla jedna z nejjednodušších na světě. V prosince 2013 nakonec Seychely podlehly tlaku OECD a přijaly legislativu rušící většinu výhod běžných v offshore jurisdikcích. Tím to ale neskončilo, další vlna legistativních změn přišla na řadu v průběhu roku 2016 a v průběhu roku 2017 je již v plném rozsahu implementována.

Dle nové právní úpravy jsou seychelské společnosti povinny na požádání seychelské daňové správy předložit své účetní záznamy, které věrně zachycují hospodaření společnosti a jednotlivé hospodářské operace. Společnosti též musí oznámit daňové správě přesnou adresu, kde se takové účetní záznamy nachází.

Nová legislativa rovněž s okamžitou účinností zakázala společnostem vydávat akcie na majitele a přikázala všechny dosud vydané akcie na majitele do 6 měsíců konvertovat na akcie na jméno pod sankcí jejich zneplatnění. Tato šestiměsíční lhůta uplynula 16. června 2014. Scénář skoro jako vystřižený z české právní úpravy (zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností).

Ani to ale nestačilo. S účinností od 01.11.2017 musí seychelské společnosti u registrátora založit seznamy svých ředitelů i akcionářů a u registračního agenta též seznam skutečných vlastníků společností; ten je povinen na vyžádání úřadů kdykoliv vydat.

Exodus seychelských společností do jiných daňových rájů 

Záchranou pro desetitisíce majitelů seychelských společností byla možnost přesídlení společnosti do jiného státu. Tzv. domicil změnilo v roce 2014 podle odhadů společnosti TERRINVEST  asi 80 % společností registrovaných na Seychelách, v roce 2017 tento proces pokračuje a domicil již změnilo více než 90 % seychelských společností. Nejčastěji lákal vlastníky seychelských firem jiný daňový ráj – Marshallovy ostrovy.

Marshallovy ostrovy jako jeden z posledních států umožňují společnostem vydávání akcií na majitele a nenutí své vlastníky nebo statutární zástupce předkládat úřadům účetní záznamy.

Důvodů pro přesun podnikání do daňového ráje je však více. V koncernu TERRINVEST se analýzou příčin migrace podnikatelských subjektů do daňově zvýhodněných lokalit zabýváme již téměř 18 let. Z průzkumu u vzorku několika tisíců klientů byly zjištěny následující převažující důvody pro pořizování společností v daňových rájích.

Zachování anonymity vlastněného majetku 

Vysoce preferovaný důvod, zejména s neustále rostoucí deanonymizací podnikání i vlastnictví v rámci EU a států OECD. Preference tohoto důvodu ještě dále zvýšilo přijetí zákona o prokazování původu majetku, a to i přesto, že tento institut není ze strany správců daně nijak masově využíván. Zatím. Nejoblíbenější jurisdikce s ohledem na zachování anonymity jsou Marshallovy ostrovy a státy Delaware a Florida v USA.

Daňová optimalizace

V současné době není nejčastějším důvodem pořízení zahraniční společnosti. Tomu přispívá nejen negativní publicita tzv. daňových rájů, ale i relativně nízké daňové zatížení v ČR a dalších postkomunistických zemích. Již dlouho nefungují daňové taktiky typu fakturace nákladů do vlastní společnosti, v současné době spíše dochází spíše ke kompletnímu přesunu podnikání mimo ČR (výrazně bude pokračovat zejména po mizerných výsledcích voleb v říjnu 2017) nebo k tvorbě holdongových struktur eliminujících aplikaci srážkových daní z dividend nebo podílů na zisku.